top of page
Obrázek autoraMimosa Confiante

Bad Habits

Jak píšu vždy úvodem, jsem členka ve skupině Snarry CZ/SK, kde skvělá FemmeFragile vymyslela nadílku Snapíšek. Tato povídka vznikla jako příspěvek do této nadílky. Mám velice ráda skupinu Måneskin a tato povídka mě napadla při poslechu jejich písně 'Le parole lontane'. Všichni máme nějaké zlozvyky a m napadlo, že by nebylo vůbec nic divného na tom, že je má i Severus Snape. Koneckonců, kdo by vyšel z toho v čem žil zcela v pořádku? Omlouvám se za případné chyby, tato povídka neprošla editací. Pokud by měl kdokoliv zájem povídku zeditovat, budu vděčná. Přeji příjemné počtení!

 

Prohlašuji, že celý svět Harryho Pottera je výhradním vlastnictvím J.K.Rowling a tento příběh nebyl sepsán za účelem zisku.

 

Harry Potter seděl naproti Hermioně Grangerové a zíral jí do očí. Oba dva si našli práci na ministerstvu magie. Harry jako bystrozor a Hermiona jako vedoucí oddělení pro udělování patentů. “Jsem pořád tak sama Harry! A chci dítě.” plakala. Harry zamrkal: “A vážně se ptáš mě, zda bych ti ho neudělal?!” Hermiona vážně kývla: “Harry prosím!” Ten stočil pohled jinam.


Ron, Hermionin bývalý manžel se ukázal být pořádným kreténem, když došlo na manželský život. Podváděl ji na každém kroku a představoval si, že Hermiona se to nedozví. Že bude sedět doma a rodit mu děti. Harry se na to nemohl dívat. Ačkoliv si byl jist, že Hermiona všechny ty pomluvy slyšela, myslel si, že je před sebou popírá. Jednoho dne už to nevydržel a vše jí sdělil. Donutil ji, aby otevřela oči a Ron to vzal jako útok na sebe. Když se s ním Hermiona vzápětí rozešla, vrazilo to mezi jejich přátelství klín. Hermiona s Ronem nechtěla mít nic společného a ten Harryho vinil za všechno zlé, co se mu kdy stalo. A teď byli zde. Harry ucukl, protože Hermiona došla dokonce tak daleko, že se jej snažila políbit! Vyděšeně unikl z jejího dostahu a vyhrkl: “Hermiono! Já nejsem sám! Mám partnera! Nemám nic proti tomu, jít do nemocnice a darovat svůj genetický materiál! Ale musím se domluvit s ním!” Hermiona otevřela doširoka oči: “Ty jsi gay?!” Harry se nadechl a kývl. “Páni Harry! A s kým chodíš?! Znám jej?” otočila okamžitě Hermiona. Po pláči ani stopy… Harry se na ni znovu podíval: “Tohle je těžší než jsem si myslel!” Hermiona přimhouřila oči: “Malfoy?!” Harry se rozesmál: “Těsně vedle!” Zauvažovala: “Jeho otec to být nemůže. To je jednoznačně heterosexuál. Blaise?” zvedla obočí. Harry sebou hodil na postel a představil si ty černé oči: “Severus Snape.” Hermiona vyjekla: “NE! Harry?!” zavýskala a Harry si se smíchem zakryl uši: “JO! Je to Severus Snape.”.


Když se uklidnila, zeptala se jej na několik podrobností: “Jak jste spolu dlouho Harry?” pokrčil rameny: “Deset let.” Hermiona se uculila a pak vydechla: “To znamená, že od konce války! Měl jsi s ním něco už jako student?!” zamračila se. “Proboha ne! Severus je zásadový muž!” odbyl ji. Sledoval, jak se jí na tváři zase roztahuje úsměv a čekal na nějakou hroznou otázku: ”Jaké to je chodit se Severusem Snapem, Harry?” toužila se dozvědět.


Harry se zamyslel, představil si před sebou Severuse a spustil dlouhý monolog, který se Hermiona neodvážila přerušit: “No, Sev je prostě osobnost. Ale to nejspíš víš i sama. Ve vztahu je přehnaně ochranitelský. Ignoruje totálně, že jsem bystrozor a že se o sebe umím postarat. V obchodě, v mudlovském londýně na mě zaútočil nějaký bezdomovec. Rozpřáhl jsem se, že mu jednu vrazím a umravním jej, ale Severus mě chytil za košili a stáhl mě za sebe. Pak zcela zbytečně vytáhl hůlku a toho chudáka zpacifikoval. Kvůli utajení jsem mu pak musel mazat paměť. Severus ho skoro zabil. Osopil se při další příležitosti i na nějakou starou ženu u pokladny a to jen proto, že mě odstrčila z cesty, protože jsem se nemohl rozhodnout, jakou příchuť žvýkaček chci. Zcela jistě jsem překážel.” Odmlčel se a pokračoval: “Severus je taky žárlivý a sobecký. Vzal mě na koncert. Konalo se to na zahradě při jedné hospodě. A v jeden moment jsem se trochu naštval. Nechtěl mě políbit, že je okolo moc lidí. Všechno to byli mudlové! Nikdo známý. No, urazil jsem se, usadil se k jinému stolu a nějaký chlap se mě přišel zeptat, jestli to je moc nahlas. S úsměvem jsem řekl, že ne a pak, když odešel, tak jsem se šel projít. Představ si, že si Severus myslel, že jsem s tím chlapem odskočil na jedno kolečko. Obtěžoval se za mnou jít a hned začal řvát jako pominutý, že mi nebude tolerovat románky s jinýma chlapama. Kvůli pár prohozeným slovům s pracovníkem! Chápeš to Hermiono? Je to taky muž, který je praštěný a nedůvěřivý. Velmi loajální a ochranitelský. Takový můj roztomilý zlatý retrívr, kterému můžu věřit.” Harry se rozesmál a zvedl ukazováček: “Ale nenech se mýlit. Je to velmi citlivý muž Hermiono. Úžasný posluchač. A nejraději by mě měl pořád doma. Kdyby mohl, nejspíš by mi dal na každý večer trest, jen aby mě měl pro sebe.” Hermiona stiskla ruce. “To zní moc krásně Harry. Nevěděla jsem to. Já jsem myslela, že jsi sám. Že ti Ginny tak ublížila, že...” Harry zavrtěl hlavou: “Ne Miono. Jsem gay. To já jsem ublížil Ginny.” podíval se na ni: “Zapomeň už na to. Jestli opravdu chceš, abych se stal dárcem, proberu to se Severusem a dám ti vědět. Možná s tebou bude chtít mluvit.”. Hermiona mykla rameny: “To je v pořádku. Ráda mu odpovím na všechny otázky.” napadla ji však ještě něco: “Co se vlastně stalo Harry? Myslím s ním? Po válce zmizel. Osvobozen byl za své nepřítomnosti.” Rozšířili se jí oči a vydechla. “A Denní Věštec Harry! Jakto, že to, že jste spolu nikdy nikde nevyšlo?! Píšou pořád jen o tom záhadném zázračném malíři! Chtěla bych ho potkat. Ale o to teď nejde! Divím se, že o tobě vyšťourala ta Holoubková tyhle informace!”. Harry uhnul očima: “To je složité Miono a není to můj příběh, aby ti jej říkal!”. S tím změnil téma.


Když dorazil domů, na nic nečekal a Severusovi vše řekl. Jak předpokládal, ta myšlenka ho moc nenadchla. “Dítě. Paní Všechno-Vím-Všechno-Znám.” sledoval, jak se mu v obličeji střídají emoce: “Bože za co mě trestáš?!” povzdechl si. Harry věděl, že jeho štěněčí oči na něj budou trochu působit a tak je samozřejmně nasadil, aby ho donutil to alespoň zvážit: “Musím se nad tím zamyslet.” řekl Severus rezolutně a šel do koupelny.


Harry věděl, co bude následovat. To, co Mioně neřekl a nechal si pro sebe bylo opravdu velmi osobní. Severus Snape se po válce uchýlil k drogám a alkoholu. Kdo mu to však mohl zazlívat? Nikdo nezažil to, co on. Harry si uvědomil, že ho miluje, když mu skoro zemřel v náručí. Rozhodl se, že pokud přežije, bude tu pro něj. Nakonec sledoval, jak se ničí několik měsíců a pak mu došla trpělivost. Harrymu se ho z nejhoršího podařilo dostat, díky přísnému režimu, ale některé věci mu zkrátka zůstaly. Severus Snape dělal nyní lektvary jen okrajově. Ve svém rauši začal malovat. To nejlepší však bylo, že maloval nahé Harryho tělo v různých polohách. Harry se neměl potřebu stydět, protože ty obrazy málokdy měli hlavu a tak nebylo podle čeho, by jej někdo poznal… Modelem seděl Severusovi ve stejném opojení, v jakém byl Severus sám. Užíval si to. Ty obrazy dostali zajímavé názvy jako ‘Oslava mužského mládí’, nebo ‘Slast z doteku muže’. Harry se při té myšlence zachichotal, Severus na tom obraze vystihl krásně Harryho erekci a namaloval na ní svoje ruce. Milánský styl. Dokonalý obraz. Škoda, že visel v galerii. Po chvilce uvažování se Harry zvedl a šel připravit jejich ložnici. Věděl moc dobře, co bude následovat a moc se na to těšil.


Severus si napustil velkou vanu, plnou horké vody. Nalil do ní svůj vlastní uvolňovací roztok a zapálil svíčky s příměsí své vylepšené marihuany. Potřeboval se dostat do uvolněného stavu mysli. Bylo to závažné rozhodnutí, které by normálně jednoznačně zamítl. Měl už takovou povahu. Bylo to zcela mimo jeho komfortní zónu. Ačkoliv se jí Harry nikdy nedotkne, stále bude otcem toho dítěte a to bylo něco, co se mu nelíbilo. Cítil, jak se to v něm pere. Když se ponořil do vonící vody a ucítil tu horkost, jak jej obklopuje, spokojeně vydechl. Chviličku se cítil, jako kdyby nemohl popadnout dech, ale pára, uvolňující roztok a marihuana začaly rychle pracovat. O minutu později ucítil, jak jeho svaly povolují. Opřel se a začal uvažovat nejprve v myšlenkách: ‘Dítě. Harryho a Hermiony Grangerové. Co ty Severusi?’ ptal se sám sebe: ‘Budeš hodný strejda?’ zavrtěl hlavou: ‘Můžeš chtít, aby jej Harry nevídal?’ znovu zavrtěl hlavou. Nadzvedl se a vzal si z tácku cigaretu a zapalovač. Stiskl filtr mezi rty a jediným škrtnutím zapálil oheň, který přiblížil k cigaretě. Následně potáhl a odložil zapalovač. Mezi rty vypustil cigaretový kouř a znovu se ve vodě opřel. “Špatný zlozvyk Severusi.” pokáral se a usmál se na cigaretu. Znovu si potáhl a převaloval tu chuť na jazyku, zatímco se kouř zdržoval v jeho plicích. Chvíli trvalo, než ho vypustil ven. Odklepl popel do popelníku, který si také připravil a uculil se: “Dítě! Nesnáším děti!” Zvrátil hlavu a zadíval se přes páru na strop: “Ty mu děti dát nemůžeš a Harry je miluje. Navíc by chtěl rodinu...” znovu potáhl a vydechl kouř: “Budeš se s tím muset smířit. Uděláš to pro Harryho” zahučel. Odklepl si popel. “Nebo jí můžeme udělat dítě oba.” zrazu jej napadlo a začal se smát. Z cigarety potáhl trochu víc a zakuckal se. Rychle ji odložil a narovnal se, aby se nepotopil, protože klouzal po zádech do vody a neměl se čeho chytit: “Jako kdyby Grangerová k něčemu takovému svolila...” vynadal si. Když vylezl z vany, šel rovnou do ložnice.


Byla to temná místnost. Na oknech byly tmavě zelené, sametové a pekelně těžké závěsy. Koberec rudý s perskými vzory a nábytek z italských Benátek. Severus miloval svůj tvůrčí ateliér. Na to, jaký byl pedant na lektvary, tak na úklid totálně kašlal. Zlaté třásně se houpaly nad postelí i na závěsech. Snažil se žít jako bohém. Přestal se o přízemní věci starat a našel potěšení v rozházených lůžkovinách a uměleckém bordelu, jak to nazýval Harry. Miloval lesklé materiály, které hladily jeho kůži. Bylo to spojené se zvýšeným vnímáním doteků a obrazotvorností. Drogy, jej prostě odnášely jinam. Mimo tento svět. Vymezili mu životní prostor, který byl bezpečný a kde mu nemohlo nic ublížit. Začal užívat drogy již během války. Jen slabé, takové které mu pomáhaly se dostat přes tu bolest z prožitých kleteb, seslaných Voldemortem. Stačilo málo, aby objevil ten nádherný svět malování. Musel však vyčkat, než si mohl dovolit se do tohoto světa ponořit. Když si to konečně dovolil, drogy vedly jeho ruku celkem jistě, ale také ho vedli do záhuby. Obzvlášť, kdy je spojil s alkoholem. Chvíli poté, co začal jeho vztah s Potterem, se v tom začal topit. Byl konstantně v lihu. Všechno mu bylo jedno. Ale Harry to s ním nevzdal. Naordinoval mu odvykačku. A světe div se! Severus poslechl a vyhrabal se z toho. Tolik mu na tom mladém muži, který jej konejšil v náručí když umíral, záleželo. Pak tu však byly okamžiky jako toto a jeho malování. Nedokázal malovat, pokud nekouřil a nebyl ve svém omámeném stavu. Proto, aby Harry nemusel mít obavu, že do toho spadne znovu, vynalezl svoje vlastní ‘drogy’. Nenávykové.


Když konečně vstoupil do ložnice, uviděl nahého Harryho nataženého na posteli. To lákavé mladé tělo položené v rudém saténu s tmavě zelenými nebesy a kontrastujícími zlatými střapci. Očima se pásl na tom těle. Sledoval linie klíčních kostí a vystouplé bradavky, ztuhlé studeným vzduchem. Sklouzl očima níž a sledoval pás černých chloupků, mizejících v Harryho klíně. Severusovou kůží přeběhla husí kůže. Usmál se mlsně, ale místo toho, aby se na Harryho vrhnul, sedl si za svůj stojan. Nahý, z ramen si nechal zlehka sklouznout lehký zlatý župan. Vzal si paletu a štětec. Rychlými tahy začal črtat Harryho nahé tělo. Dbal na to, aby jej perfektně vystihl. Včetně tetování na pravé ruce. Dokonalé křivky zmijozelského hada, svíjejícího se do perfektního S. Bylo to tetování, které si Harry nechal udělat týden před Severusovými narozeninami. Prý, aby měl Severus označeno, co je jeho. Toho to neskonale potěšilo. Vzpomínal na ten den.


Byl to jeden z těch špatných dnů, kdy na něj stále ještě doléhaly abstinenční příznaky. Potřeboval vzpruhu. Potřeboval únik. Zapálil si smotaného jointa. Harry nebyl doma. A tak měl Severus otevřené dveře k tomu, zkouřit se do němoty. Harryho však podcenil. Slyšel klapnout dveře a jeho hlas, jak jej volá. Severus však nebyl natolik při smyslech, aby mu byl schopen odpovědět, natož se zvednout a přivítat jej. Když Harry vstoupil do potemnělé ložnice v jeho obličeji bylo vidět zklamání. Nic však neřekl. Před Severusovýma očima se svlékl. Ten jej hltal očima, sjížděl po jeho dokonalém těle. Z hrdla se mu vydral povzdech. Harry si sundal opatrně brýle a odložil je na jednu stoličku. Nahý přešel ke stolu, kde byly svíčky s příměsí. Stál zády k Severusovi, ukazuje mu tak svůj dokonalý zadek. Pak ten stůl obešel. Podíval se na Severuse a pomalu zapálil dlouhou špejli, s níž zapaloval jednu svíčku za druhou, stále v zajetí jeho pohledu. Vzduch jiskřil nabytou elektřinou. Vydechl. Ruku si přesunul do klína a začal si hrát se svým penisem. Dál přitom sledoval to představení. Harry nešel rovnou k němu. Lehl si na postel a hypnotizován z gauče se začal dotýkat sám sebe. Nejprve si navlhčil prst a pak s ním jel od úst k pravé bradavce. Prst zanechával vlhkou stopu, která se ve světle svíček leskla. Severuse pokryl pot. Harry se štípl do bradavky a pak ji mnul mezi prsty. Lehce se u toho prohýbal v zádech a sténal. Severus pocítil touhu jít a dráždit jej sám. Ale zůstal sedět. Sledoval, jak druhou rukou Harry objímá svůj penis a pomalu přetahuje předkožku. Nikdy nic tak smyslného a krásného neviděl. Postupně zrychloval své pohyby na penisu, synchronizovaně s těmi Harryho na posteli. Oběma se krátil dech a s pohledy zaklesnutými do sebe se oba udělali. Severus pocítil nutkání vzát do ruky štětec a zvěčnit jej tak, jak byl. Tak vznikl první obraz. Nahé tělo mladého muže po milování se spermatem na břiše a milencovou rukou na penisu. Samozřejmě, že vyvolalo velké pohoršení, ale skrytě všochni záviděli...


Severus se vrátil do přítomnosti. Před ním byl zpola hotový obraz. Svíčky dávno dohořeli a Harry na něj hleděl. Usmíval se. Severus odložil použité štětce do vody a zvedl se. Nešel však k Harrymu na postel. Sedl si na gauč. Seděl zády opřený o područku, jednu nohu pokrčenou a druhou svěšenou dolů. Zapálil si další cigaretu. Ozvalo se zašustění hedvábného povlečení a Harry si sedl proti němu ve stejné poloze. Dívali se jeden druhému do očí a pak se na sebe usmáli. Harry natáhl ruku a přejel po Severusově hrudi, vzal si od něj cigaretu, která zůstala viset u jeho rtů. Zcela fascinovaně Harryho nechal a sledoval, jak si mladší muž cigaretu strčil do úst, popotáhl a po chvilce vydechl kouř směrem nad jejich hlavy. Skousl si ret a Severus pootevřel rty. Naklonil se a začal Harryho líbat.Ruce však ponechal na svých kolenou. Harry stále svíral v ruce onu cigaretu. Po několika minutách intenzivních polibků se Severus odtáhl a podíval se na cigaretu: “Zhasla...” podotkl zcela bezvýznamně. Harry se uchechtl: “Chceš ji připálit?” Severus zavrčel: “Ty podpálíš leda tak mě. Mám chuť po tobě skočit Harry, ale to může počkat.” povzdechl si útrpně: “Bude souhlasit, aby se smíchalo naše sperma? Pak nebudeme vědět čí dítě to je a já nebudu tak nesmyslně žárlit.” Harry se rozesmál a objal Severuse kolem krku: “Hermiona? Bude v sedmém nebi, že její dítě možná bude mít tvůj genetický potenciál”. “Jako kdyby bylo o co stát!” vyjekl Severus, když jej Harry objal studenýma rukama. Povalil ho pod sebe a se smíchem zahučel: “Někdo potřebuje zahřát!” Harry se prudce nadechl, když se Severus přisál k jeho krku a přitiskl se svým nahým klínem na ten Harryho. Okamžitě je oba přešel veškerý smích a Severus se rozhodl Harryho přivést do nebe.


O týden později se sešli u Hermiony doma, kde jí Severus předložil svůj návrh. Jak Harry předpokládal rozzářily se jí oči a vyjekla nadšením: “Souhlasím!!! Ihned nás objednám na kliniku!” a odešla telefonovat. Harry přitiskl rty na rty svého miláčka a zamrkal: “Vidíš? Já ti říkal, že umře nadšením z možnosti získat tvoje lektvarové schopnosti!” Severus se mu díval do očí a napadalo ho všechno možné, jen se to netýkalo slečny Všechno-vím-všechno-znám. “Harry?” odkašlal si: “Ano Severusi?” řekl Harry pokojně. Severus se rozhlédl po malém bytě. Sice si to tak nepředstavoval, ale nehodlal čekat ani okamžik: “Vezmeš si mě?” Harry to nestačil pořádně vstřebat, když vtom se ozvalo zalapání po dechu. Otočil se za tím zvukem a propásl Severusovo pokleknutí na koleno. Když se otočil, Hermiona za ním pištěla: “Řekni ANO Harry!”. Harry se uculil, pevně se zadíval do Severusových očí a přikývl. Severus mu poté navlékl jednoduchý kroužek a prudce jej objal. Nakonec jej přímo před Hermionou políbil. Bylo to poprvé, v přítomnosti někoho dalšího.


Hermiona stála před jedním obrazem z mnoha, od toho nadaného umělce, o kterém Rita Holoubková tak básnila v Denním Věštci a musela jen souhlasit, že má unikátní styl. Jmenoval se ‘Odraz touhy’. Sledovala očima linie ležícího těla, když v tom ji něco zarazilo. Zadívala se pozorně a přemýšlela, co jí unikalo. Zavrtěla hlavou a vydechla překvapeně. “Harry!”. Okolo procházející paní na ní hodila naštvaný pohled a napomenula ji. Hermiona se přiblížila o něco víc a najednou si byla jistá. Na paži, která byla v zákrytu se skvělo tetování. Had ve tvaru S, jako Severus… Teď jí to celé přímo praštilo do očí! ‘Zelené závěsy a zlaté třásně? Zmijozel! Rudé povlečení a zlatý nábytek? Godrik Nebelvír! Ti tatínci.’ Sklopila pohled na bříško a usmála se něžně s láskyplným zašeptáním: “Tak to vidíte broučci...”


-KONEC-


Comments


bottom of page